Emoční jedení

Tři situace, ve kterých se ženy při hubnutí ocitají (a proč jednu z nich nevyřeší sebelépe sestavený jídelníček)

Emoční jedení je naučená reakce mozku, který si spojil jídlo s rychlou úlevou od napětí.
Kdykoliv sáhneme po jídle kvůli stresu, posilujeme naučený vzorec
stres – jídlo – úleva. Správně nastavenou stravou sice srovnáme hormony a nastartujeme hubnutí, samotné emoční jedení tím ale nevyřešíme.

Za ta léta, co provázím ženy hubnutím, jsem si všimla u klientek tří různých vzorců chování. Rozdíl přitom vůbec není ve věku nebo v tom, kolik kilo potřebuje která z nich zhubnout. Záleží totiž jen na tom, kde se právě nachází.

Kdy funguje individuální jídelníček a jasný systém?

V momentě, kdy jste pevně rozhodnutá a nepřemýšlíte, jestli se vám do změny chce. Neřešíte žádná odkládání na další pondělí, po dovolené nebo někdy příště. Máte totiž naprosto jasno v tom, čeho chcete dosáhnout. Chybí vám jen konkrétní a funkční návod.

Zpočátku sice mohou nastat pochybnosti, zvláště pokud jste už neúspěšně vyzkoušela pár diet, ale tato počáteční nedůvěra se velmi rychle vytratí. Vidíte první výsledky a díky srovnaným hormonům už vás chutě po kuchyni nehoní. Jak takový systém vypadá v praxi předávám v individuálním programu Hubnu naposledy.

Co když už víte, jaký systém zvolit, ale ještě váháte?

Váhání není rozhodně chyba nebo selhání. Pokud máte za sebou několik neúspěšných diet nebo opakovaný jojo efekt, váhání je přirozená reakce na strach z dalšího zklamání.

V této fázi nastupuje ten vnitřní hlásek a říká:

Tady pomáhá pojmenovat strach, který může bránit rozhodnutí.

Většina žen i mužů si klade podobné otázky, a to je úplně v pořádku.
Pojmenovat strach nebo obavy je důležité, ale netlačit na sebe má stejnou váhu. Dopřejte si čas a prostor si to v sobě ujasnit. A hlavně nikdy nezačínejte s hubnutím, protože vám někdo řekl, že byste měl/měla. Rozhodnutí musí být jen a jen vaše.

Mám klientku, která o mně od své kamarádky věděla víc jak tři roky. Ozvala se mi ale až ve chvíli, kdy už vlastně neměla na výběr, protože se přidaly zdravotní komplikace a za osm měsíců ji čekala operace, před kterou potřebovala zhubnout.

Byly ty tři roky promarněným časem? Vůbec ne. Byla to doba, kdy hubnutí pro ni nebyla priorita. Okolnosti ji sice donutily, ale také způsobily to, že přišla absolutně připravená.

Prvních 20 kilo zhubla za 7 měsíců, dalších 15 – 20 kg ji ještě čeká, ale na operaci nastupuje v úplně jiné fyzické kondici i psychické pohodě.

Hladové tělo nebo emoce? Jak poznat rozdíl?

Upřímně? Sami to poznáte jen těžko a ani já to nepoznám hned.
Mohla bych klienty stresovat složitým dotazníkem, ale otázka je, jak moc by byl vypovídající. Už tak jsou klienti ve stresu, že se musí vlézt na váhu.
Sestavím jídelníček, předám systém, a pak už jen sledujeme, jak tělo na změny během prvních pár týdnů zareaguje a zda se neobjeví emoční jedení.

Co se tedy děje v těle?

Všichni to známe. Uspěchaný den, ráno smoothie nebo jen tak něco málo, nebo vůbec nic.
Pak káva, případně se sušenkou, pak třeba jablko na svačinu.
K obědu něco zhltneme, třeba i to, co se tváří výživově ok, tedy salát. Odpoledne něco malého ke kávě, pak ochutnávání a uzobávání při přípravě večeře.
Pak přijde večer a to, čemu se vyhýbáme celý den, nemá šanci na přežití.
Je jedno, co to je, každý to máme jinak, a pochopitelně jídlo během dne vypadá u každého také jinak.
Berte ten popis jako cestu k tomu, abych vám mohla vysvětlit, co se děje v těle a proč za tím není emoční jedení.

Za všechno může inzulín aneb bez trochy teorie to nepůjde.

Inzulín je hormon, který slinivka vyplavuje do krve pokaždé, když jíte. Jeho úkolem je dostat cukr (glukózu) z krve do buněk, přednostně do jater a svalů, kde ho tělo využije jako energii.
Je-li energie příliš mnoho, inzulín ji uloží do tukových buněk.
Pokud hladina inzulínu opakovaně prudce stoupá a klesá, tělo vysílá signál hladu, i když jste jedli před pár hodinami. Řešením je strava ve správném složení a správném načasování.

Když stačí upravit jídelníček a následovat pár pravidel.

Většina lidí si myslí, že večerní nájezdy na ledničku nebo spíž jsou projevem jejich slabé vůle. Já vás teď uklidním, vůbec to tak není.
Za tyhle „výlety“ může ve většině případů rozkolísaná hladina cukru v krvi.
V momentě, kdy upravíte stravu a načasování jídel, chutě nebo vlčí hlad zmizí.

Jak to vypadá v praxi, když tělo vysílá čistě fyziologický signál?

Přesně to jsem nedávno zažila sama na sobě.

Jednou asi dvě hodiny po večeři mě jakási „zvláštní síla“ doslova odvedla do kuchyně. Ten den jsem byla cvičit a vydala víc energie než jindy. Večeře měla běžné složení, které jím normálně, a přesto si tělo řeklo o další dávku.

Protože jím podle pravidel, která předávám svým klientům, vůbec jsem nesáhla po sušenkách ani po ničem podobném. Nalila jsem si na talíř kvalitní olivový olej, balsamico, přidala pepř, sůl a vytřela to žitným chlebem.
Tělu po náročnějším cvičení evidentně chyběly tuky a sacharidy.
Prostě si řeklo o to, co skutečně potřebovalo

Během pár týdnů se správně nastaveným jídelníčkem se tělo dostane do rovnováhy a nic vás už nenutí sahat po čokoládě nebo brambůrkách.
Jedna moje klientka to hezky popsala: „Jdu okolo cukrárny a obdivuju ty krásné dorty, ale nic mě nenutí si je dát. Neuvěřitelné.“

Emoční jedení se projevuje úplně jinak, má totiž své typické znaky.

Přichází bleskově a nepočká. Zatímco fyzický hlad nastupuje postupně, emoční impuls vyžaduje řešení tady a teď.

Chce konkrétní náplast. Nemáte chuť na jídlo ze svého jídelníčku. Chcete přesnou věc: čokoládu, chipsy, zmrzlinu.

Přijde, i když dodáváte tělu, co potřebuje. Fyzický hlad zmizí, jakmile se najíte. Emoční jedení přijde bez ohledu na to, jestli jste sytí.

Emoce totiž neprahnou po živinách. Touží po úlevě od stresu, odměně za náročný den, uklidnění po těžkém rozhovoru nebo útěku od večerní únavy nebo smutku.

Jak tedy poznáme emoční jedení?

Co o tom říká výzkum?

Moderní neurobiologické studie a výzkumy v oblasti psychologie výživy ukazují, že u emočního jedení nejde o nedostatek pevné vůle. Věda přesně popisuje dva odlišné systémy řízení příjmu potravy: homeostatický (fyzický) hlad a hedonický (emoční) hlad.

1. Fyzický hlad: biochemická rovnováha

Jedná se o biologický proces řízený hypotalamem, který monitoruje energetické zásoby těla.

Hormonální regulace: Při poklesu krevního cukru a živin začne žaludek uvolňovat hormon ghrelin (signál hladu). Po jídle inzulín postupně tlumí signalizaci hladu v mozku. Leptin, uvolňovaný z tukové tkáně, pak dlouhodobě informuje mozek o celkových energetických zásobách těla a spoluurčuje, jak citlivě mozek na hlad a sytost reaguje.
U emočního jedení ale ghrelin po jídle neklesá tak, jak by měl, protože tělo nevyšle signál „už dost“, což udržuje chuť pokračovat v jídle, i když je člověk sytý. (ScienceDirect, 2010). Cílem celého systému je udržet organismus v biologické rovnováze.

2. Emoční jedení: dopaminová smyčka odměn

Hedonický hlad neřídí fyzická potřeba buněk, ale systém odměn v mozku.

Stres a kortizol: Zvýšená hladina kortizolu přímo mění stravovací preference a stimuluje mozek k vyhledávání vysoce kalorických potravin kombinujících tuky a rychlé cukry. Výzkum Harvardovy univerzity potvrdil, že emoční jedlíci vykazují při zátěžové situaci výrazně vyšší hladinu kortizolu i úzkosti než lidé bez emočního jedení (Harvard Brain Science Initiative, 2022).

Konzumace těchto potravin aktivuje v mozku systém odměny okolo nucleus accumbens, spojený s uvolňováním dopaminu. Tahle reakce dočasně utlumí vnímání stresu a vytvoří krátkodobý pocit úlevy.

Fixace neuronové smyčky: Mozek si tuto zkratku zapamatuje a vytvoří automatickou neuronovou dráhu: stres/emoce → jídlo → dopaminová úleva. A není to výjimka u pár lidí – emoční jedení je prokazatelně přítomné u 44,9 % lidí s nadváhou nebo obezitou (British Journal of Psychology, 2025) a jeho míra je vyšší u lidí s BMI nad zdravým rozmezím (PubMed, 2023)

Jaké má emoční jedení řešení?

Až dosud jsme mluvily o biochemii, inzulínu a hormonálních dráhách. Jenže když se večer po náročném dni spustí autopilot a tělo vyžaduje rychlou dopaminovou úlevu, jídelníček ani principy hubnutí vás nezachrání.

Jako výživová poradkyně vám dokážu přesně nastavit jídelníček, srovnat hladinu krevního cukru a naučit vás pracovat s fyzickým hladem. Pokud je však pro vás jídlo jediným dostupným tlumičem stresu, vyčerpání nebo potlačených emocí, je potřeba odstranit samotný blok, který tyto stavy spouští.
A tady ráda dávám doporučení na skvělou terapeutku Petru Chocholouškovou, která se věnuje i tomuto tématu.

Jste rozhodnutá začít a zhubnout jednou provždy?

Vyberte, co vám sedí víc.

Časté otázky a odpovědi

Jak poznám, jestli mám vlčí hlad, nebo jde o emoční jedení?

Podívejte se, co tomu předcházelo. Vlčí hlad vzniká z nedostatku živin, přijde, když jste přes den jedla málo nebo stravu, ve které chybí dost bílkovin a dalších živin. Emoční jedení se drží situací, přijde po hádce nebo náročném dni nebo když jste smutná, klidně i hodinu po večeři, bez ohledu na to, co jste jedla předtím.

Může za emoční jedení hormonální změna po čtyřicítce?

Hormonální změny po čtyřicítce s hubnutím úzce souvisí, ale správně nastavený jídelníček vlčí hlad doslova vypne. Pokud náhlé záchvaty chutí zůstávají i po srovnané stravě a váží se na náročné situace, jde o emoční jedení, ne o hormony.

Dá se emoční jedení odnaučit?

Ano, ale ne zákazem. Mozek se nevzdá toho, co mu spolehlivě uleví, dokud nedostane náhradu. Proto se s emočním jedením pracuje jinými metodami než jídelníčkem. Já v takovém případě doporučuji terapii Petry Chocholouškové, která se tomu věnuje.

Proč hubnout s mojí podporou?

Jsem Martina Šimůnková, po dlouhých letech hledání jsem zhubla 22 kg a cílovou váhu si bez trápení udržuji již více než 7 let.
Svou cestu ke zdravému životnímu stylu jsem nezačínala jako výživová poradkyně, byla jsem jednou z vás.
Vím, jak je ubíjející zkoušet jednu dietu za druhou a pořád se vracet na začátek. Proto přesně rozumím tomu, co prožíváš, a díky zkušenostem s desítkami klientek vím, jak ti pomoci.
Pomáhám ženám po čtyřicítce, kterým se nedaří zhubnout kvůli hormonálním změnám.
Nenutím klienty počítat kalorie. Pracuji s regulací inzulínu a hormonální rovnováhou, protože tvoje tělo není kalkulačka.
Více o mně najdete zde